železniční trať Choceň - Vysoké Mýto - Litomyšl

O železniční stanici Choceň

(propagační materiál vydaný ke 120 letům trati)



Z historie železniční stanice Choceň  

Současnost železniční stanice Choceň  

Budoucnost železniční stanice Choceň  


Z historie železniční stanice Choceň

Stavba trati z Olomouce do Pardubic započala 4. září 1842. Stavbu řídil c.k. vrchní inženýr Karel Keissler. Na celé stavbě trati z Olomouce do Prahy pracovalo asi 20 000 dělníků různých národností, zejména Taliánů. Celkové stavební náklady dosáhly částky 8 200 000 zlatých, tj. na l km trati 33 000 zlatých.
Původně projektovaná trasa přes větší a historicky významnější město Vysoké Mýto, byla převedena na Choceň, po protestech města Vysoké Mýto, které se obávalo konkurence, která by poškodila formanskou živnost. U Chocně se však musel prorazit příčným horským hřbetem tunel v délce 248 m.
Dne 27. března 1843 se započalo s vrtáním tunelu. Při těchto pracích vzniklo mnoho úrazů a proto byl zřízen zvláštní špitál. Prachárna byla v osamělém domku nad tunelem. Prolamování bylo skončeno 4. března 1844. Protože tunel vedl sypkou opukovou skálou, musel být překlenut a vyzděn. První kámen klenby byl položen 23. července 1844, a klenutí bylo dokončeno 17. července 1845. Stavba tunelu byla jedna z nejvýznačnějších staveb této doby. Původní nádraží v Chocni mělo I., II. a III. kolej. Staniční budova, pozdější nádražní pošta, byla přízemní s jednou čekárnou pro cestující, jednou pokladní místností a se dvěma byty pro úředníky, expedičního a technického. Naproti stála vodárna, z níž se ručně čerpala voda do nádrže, odkud byl plněn tendr strojů pomocí litinového jeřábu. Vedle vodárny vedly schody na cestu do města. Tato cesta zanikla při rozšíření nádraží v r. 1875 a nahradila ji nová, podjezdem do „Panské zahrady". K přijímací budově byla přistavěna dřevěná trafika. Západně od ní bylo skladiště pro nákladní zboží. Na obou koncích stanice trať přetínaly silnice vedoucí k Vysokému Mýtu. U přechodů byly strážní domky. Vozová cesta k nádraží odbočovala od vysokomýtské silnice na „Choceňku" u jihovýchodního rohu „Panské zahrady" a vedla podle ní k nádraží a skladišti.
Již 26. června 1845 projel Chocní v 15 hod. první zkušební vlak do Pardubic a ještě téhož dne se vrátil do Olomouce. Dne 19. srpna 1845 jel po železnici přes Choceň vladař zemský (místodržitel) arcikníže Štěpán k uvítání císařova bratra arciknížete Františka Karla, který příštího dne slavnostně otevřel první c.k. železnici v Čechách, jménem císaře Ferdinanda V. Před zahajovacím vlakem jel z Olomouce do Prahy bohatě dekorovaný stroj „BÖHMEN“, který řídil sám vrchní inženýr Perner. Slavnostní vlak tažený dvěma stroji, „PRAHA“ a „OLOMOUC“, měl jeden dvorní a osm osobních vozů. Odjel z Olomouce v 6 hod. ráno. Ve dvorním voze seděli kromě členů císařského dvora arcibiskupové: pražský, olomoucký a vídeňský. Dále vlak doprovázeli čelní představitelé říšských i zemských nejvyšších úřadů, šlechty, vojska a církve. Do Chocně přijel v 10 hod. 30 min. Uvítací řeč pronesl hrabě František Kolovrat státní a konferenciální ministr. Slavnosti se zúčastnila v hojném počtu okolní šlechta (Vilemína kněžna Kinská z Chocně, hrabě Josef Kinský z Kostelce nad Orlicí, hrabě Antonín Waldštejn z Litomyšle, hrabě Adam z Bubna). Po 30 min. zastávce v Chocni, odjel vlak do Prahy, kam dojel v 16 hod. 30 min. Potřeboval tedy k projetí trati 250 km dlouhé 7 hod. 40 min. kromě zastávek.
Všeobecná osobní doprava byla zahájena 1. září 1845, nákladní o měsíc později.


<< zpět

Současnost železniční stanice Choceň

V současné době obvod řízený přednostou železniční stanice Choceň zahrnuje ještě železniční stanice Brandýs nad Orlicí, Zámrsk a Vysoké Mýto, dopravny Cerekvice nad Loučnou a Litomyšl a zastávky Sruby, Dobříkov, Sedlíšťka, Bezpráví a všechny zastávky na trati Choceň - Litomyšl. Celkem zde pracuje v současné době 210 zaměstnanců včetně vlakových čet, které doprovázejí vlaky osobní přepravy do Litomyšle, Zábřehu na Moravě a Pardubic a nákladní vlaky do Litomyšle.
Vlastní železniční stanice Choceň tvoří jeden obvod, jehož součástí jsou dopravní koleje, nákladový obvod, desinfekční stanice, opravna vozů, depo kolejových vozidel - pracoviště Choceň. Ke stanici je napojeno několik vleček, z nichž nejvýznamnější je vlečkový areál Běstovice.
V žst. Choceň je celkem 27 kolejí, 87 výhybek a 6 výkolejek. Jsou zde tři stavědla, odkud signalisti obsluhují výhybky. Zabezpečovací zařízení je zastaralé elektromechanické s úvazkem na traťový automatický blok ve směru Brandýs nad Orlicí a Zámrsk. Ve směru na Vysoké Mýto a Újezd u Chocně je jízda vlaků zabezpečena telefonickým dorozumíváním. Zásadní podíl na zajištění bezpečné jízdy vlaků a posunu má lidský faktor, protože ve stanici nejsou ani kolejové obvody a pro každý vlak se musí zjišťovat volnost vlakové cesty výpravčím a signalisty pohledem přímo v kolejišti. To samozřejmě i při současné snížené intenzitě dopravy, přesto ale v některých směnách je až 270 vlaků za 24 hodin a vysoké frekvenci cestujících v určitých skupinách, kdy je ve stanici současně až 5 vlaků pro přepravu cestujících , vyžaduje velkou zodpovědnost a perfektní spolupráci od provozních pracovníků. Stanice není vybavena podchodem a ostrovními nástupišti, což velice komplikuje práci výpravčím při zajišťování bezpečnosti cestujících. Vždyť ve špičce se ve stanici pohybuje najednou až 1000 cestujících.
Tento stav je naprosto nevyhovující pro stanici na I. železničním koridoru, se čtyřmi směry, kdy v současné době zde jezdí navíc 7 párů mezinárodních vlaků nejvyšší kvality EC a IC, jejichž trasa byla přeložena z trati Kolín - Havlíčkův Brod - Brno. Proto se připravuje přestavba stanice Choceň, se kterou vás seznamuje vedlejší panel. České dráhy neustále přizpůsobují počet svých zaměstnanců sníženým výkonům a přímo v celém obvodu stanice Choceň došlo od roku 1990 ke snížení o 120 pracovníků. Celkově složitá finanční situace se řeší využíváním vnitřních rezerv, ale pokud nebudou stanoveny státem jasná pravidla pro financování osobní dopravy (jízdné z osobní přepravy kryje pouze asi 30 % nákladů) , nebude možné výrazně modernizovat železnici a v Chocni se asi nedočkáme tolik potřebné opravy historicky krásné výpravní budovy.


<< zpět

Budoucnost železniční stanice Choceň

O přestavbě železniční stanice Choceň se uvažovalo již v šedesátých letech, kdy byly představeny velkolepé plány rozšíření kolejiště směrem ke Srubům a částečně i do parku. Bohužel k realizaci nedošlo a stanice Choceň se stává svým zastaralým zabezpečovacím zařízením a nevyhovujícím kolejištěm bez ostrovních nástupišť „úzkým místem" na budovaném I. koridoru Berlín - Děčín - Praha - Choceň - Česká Třebová - Brno - Břeclav - Vídeň.
V roce 1992 vypracoval SUDOP Praha studii přestavby stanice Choceň, která měla za cíl navrhnout takové úpravy, aby nová stanice splňovala požadavky moderní doby a odpovídala svým vybavením důležitosti, kterou má vzhledem ke své poloze na I. železničním koridoru a jako železniční křižovatka čtyř směrů. V tomto návrhu byly zapracovány všechny atributy moderní stanice včetně přeložky trati Choceň - Újezd s odbočením mezi Chocní a Sruby s napojením na současnou trať v prostoru před odbočkou vlečky Běstovice.
Od počátku jsou však velké problémy s finančním krytím této stavby, protože přestavba železničních uzlů není zahrnuta v nákladech na výstavbu I. koridoru, ale ČD musí zajistit pokrytí nákladů z jiných zdrojů. Proto další stupeň projektové dokumentace „úvodní projekt" byl několikrát přepracováván s cílem minimalizovat rozpočet stavby. Vedení stanice Choceň i v těchto složitých podmínkách prosazuje názor, že „polovičatá řešení" jsou v konečném důsledku ta nejdražší, a proto je nutná taková přestavba, která obstojí i v daleké budoucnosti. Vždyť poslední větší přestavba stanice Choceň byla v r.1925.
V současné době je stavba prakticky připravena k realizaci v podobě, která s určitými výhradami ještě splňuje představy o funkčnosti stanice v podmínkách budoucího rozsahu dopravy. Termín přestavby, která by trvala 2 roky, však není ještě bohužel určen, protože chybí to nejpodstatnější a to je finanční krytí ve výši zhruba 1,5 miliardy Kč. Snaha investora, kterým je Stavební správa Praha, je rozdělit stavbu do dvou etap, což by však způsobilo velké provozní problémy.
Přestavba by přinesla následující zásadní změny:
- 3 ostrovní kryté nástupiště s podchodem, do kterého by se vcházelo v prostoru vedle pošty a byl by zaústěn v případě spoluúčasti města až do parku
- nejmodernější reléové zabezpečovací zařízení, řízené počítači, s možností dálkového ovládání okolních stanic
- nejmodernější informační zařízení pro cestující s automatickým hlášením staničním rozhlasem
- vybudováním nástupišť dojde ke zrušení tří kolejí, aby nemuselo dojít k záboru další půdy, ale budou zprovozněny současně nevyužívané koleje směrem k parku
- výhledový rozsah dopravy je asi 360 vlaků za 24 hodin
- podstatné zvýšení bezpečnosti cestujících







Choceň - Litomyšl