Vlečky na trati Choceň - Vysoké Mýto - Litomyšl

vlečka Vysoké Mýto pivovar - ZZN   zruš.

Základní údaje o vlečce délka: 0,56 km provoz: 195? - 2000 stav: zrušená napojení k lokálce v: 8,4 km vzdálenost od stanice: výhybka vlečky byla od zhlaví vysokomýtské stanice vzdálena 0,61 km a od budovy nádraží pak 0,65 km společnost působící na vlečce: ZZN

Současnost a stav vlečky

Vlečka odbočovala z trati v 8,4 km mezi vysokomýtským nádražím (7,8 km) a zastávkou (8,6 km). Ve směru od nádraží odbočovala vlečka úvratí napravo. Výhybka byla vzdálena od vysokomýtské zastávky necelých dvě sta metrů. Vlečková kolej vedla podél traťové koleje a až cca po 150 m naproti rohu areálu pivovaru (tehdejší konec Jiráskovy ulice) více odbočovala a stoupala směrem k bráně do areálu. Do zrušení vlečky přetínala trať Jiráskovu ulici a dělila ji na dvě neprůjezdné části. Pro pěší vedla z pivovarské cesty stezka a pomocí malého přejezdu přetínala trať. Po 200 metrech vlečkové koleje se tak nacházela brána do areálu s klasickými dvěmi modrobílými tabulemi - zákazy posunu. Dalších 120 m vedla vlečková kolej podél hranice areálu, poté procházela budovou (40 m). Průjezd budovy byl opatřen dřevěnými vraty taktéž se dvěmi natřenými modrobílými značkami. Po výjezdu z budovy byla po levé straně následujících 35 m část nižší část budovy, sloužící k přístupu k vagónům pomocí jezdících dvoudílných vrat. Na konci této budovy se kolej rozdělovala na dvě. Přímá kolej končila po 100 m, odbočná končila po 150 m téměř na úplné hranici areálu. Odbočná kolej vedla nalevo k později vystavěné 40 m dlouhé pomocné hale pro nakládku. Za ní byly opět koleje propojeny dvěmi výhybkami. Na konci přímé koleje byla koncovka s lucernou. Odbočná kolej vedla trochu pod okolním terénem o již zmíněných 50 m dále. Na výhybkách byly staré kulaté terče s bílou šipkou na jedné straně a čárou na druhé. V areálu pivovaru byly použity ocelové pražce, v průjezdu budovou pivovaru a mezi areálem a lokálkou dřevěné.
Vlečka byla snesena v roce 2000, nebyla žádná další vize jejího využití a ustoupila realizaci propojení Jiráskovy ulice. Na demontáži se podílela souprava podbíječky s pracovním vozem a MUV. Koleje byly snášeny od konce a aby se tam kolejová technika vůbec dostala musely se pořezat nejdříve dřeviny, které rostly i mezi pražci a bránily průjezdu. Po několika letech, ale bohužel zároveň naposled vlečkou něco projelo. Jako poslední s menším časovým odstupem byla snesena výhybka vlečky s lokálkou. Po zarovnání terénu a protažení silniční komunikace zmizely poslední stopy po této vlečce.

Pohled na pivovar s železniční tratí v popředí v roce 1901.

Historie

Podle názvu vlečky by se leckdo mohl mylně domnívat, že sloužila k vývozu piva či dovozu surovin pro jeho výrobu. Nemohlo tomu tak být, neboť byla vystavěna až po jeho zrušení. Vždy však byla s budovou pivovaru úzce spjatá a tak jí nikdo jinak než „vlečka do pivovaru“ nenazval.
Přestože nebyla vlečka pivovarnickou, při výstavbě pivovaru v roce 1898 se díky blízkosti trati zamýšlelo o jeho možném napojení vlečkou k lokálce. Během dvou světových válek ale došlo ke značnému omezení výroby piva, dále pak z důvodu nemalé konkurence v okolí se pivovar tímto utlumováním nedostal do takového rozmachu, kdy by pro jeho provoz byla vlečka potřebná.
Pivovar byl v provozu do roku 1951. Poté využívalo areál Zemědělské zásobování a nákup a to až do roku 1989. Následně byl celý areál opuštěn, vystřídal nejednoho majitele a měnily se i záměry, co s areálem dál. Nakonec v roce 2009 bylo rozhodnoto o demolici větší části a následné nové zástavbě. Z původního areálu by měla být zachována pouze část hlavní budovy.

Měšťanský pivovar a sladovna ve Vysokém Mýtě (1898 - 1951) - Ve Vysokém Mýtě se vařilo pivo již od roku 1307. Před stavbou měšťanského pivovaru na Pražském předměstí stával původní pivovar na místě dnešního Okresního domu (sídlo Městské galerie). Tento pivovar z počátku 17. století byl v roce 1901 zbořen. Nový měšťanský pivovar, jehož výstavba započala v roce 1898, byl dokončen v roce 1900.
Nejdříve zde byly postaveny pivovarské sklepy a varna (1898) s hospodářskými a administrativními budovami (1899), později zřízena sladovna (1900) na 60 vagónů ječmene a zajištěno strojové zařízení s kapacitou 30 000 hl piva ročně, kterých však při výrobě nebylo dosahováno. V pozdějších letech bylo vysokomýtské pivo vyváženo i do Brna. [R. Dvořák, Vysoké Mýto, 1974]

Plán kolejiště

Plán kolejiště vlečky ZZN.

Historické snímky

Úplně vlevo starý měšťanský pivovar na fotografii z 90. let 19. stol. Nový měšťanský pivovar na dobové pohlednici z roku 1902. Administrativní budova pivovaru na pohlednici z roku 1912. Administrativní budova o více jak dvě desítky let později. Pohled z pivovaru k nové zastávce zachycuje jednu z dalších budov pivovaru. Pohled na pivovar z roku 1901 s lidmi u železniční tratě. Obdobný pohled z téhož roku, napravo budova kasáren c. k. pluku. Pohled na pivovar z kolem vedoucí cesty z 20. let 20. stol. Pivní etiketa 10° vysokomýtského piva. Pivní etiketa 12° piva Kujebák. Měštanský pivovar a sladovna Vysoké Mýto. Malvaz měšť. pivovaru Vys. Mýto neprodejný majetek Neprodejný majetek Měšť. pivovaru ve Vys. Mýtě

Fotogalerie

4.7.2006 pivovar Vysoké Mýto, dominantní hlavní budova 4.7.2006 pivovar Vysoké Mýto 4.7.2006 pivovar Vysoké Mýto, vjezd vlečky do pivovaru 4.7.2006 pivovar Vysoké Mýto, pražcemi zakryté výsypky 4.7.2006 pivovar Vysoké Mýto, výjezd z budovy ke skladům 4.7.2006 pivovar Vysoké Mýto, bývalá trasa vlečky podél skladů 4.7.2006 pivovar Vysoké Mýto, pohled zpět k tunelu budovy 4.7.2006 pivovar Vysoké Mýto, pohled na sklady z areálu 4.7.2006 pivovar Vysoké Mýto, hlavní budova z areálu 4.7.2006 pivovar Vysoké Mýto 4.7.2006 pivovar Vysoké Mýto 4.7.2006 pivovar Vysoké Mýto, brána bývalé vlečky 8.10.2005 pivovar Vysoké Mýto, místo kde vlečka odbočovala

Rušení vlečky

10.4.2000 Vysoké Mýto podbíječka účastněná rušení vlečky 10.4.2000 Vysoké Mýto MUVka s kolonou kolejnic z vlečky 10.4.2000 pivovar Vysoké Mýto po kolejích zbyl už jen štěrk 10.4.2000 pivovar Vysoké Mýto portál vjezdu do budovy pivovaru