Stanice a zastávky na trati Choceň - Vysoké Mýto - Litomyšl

Tržek

železniční zastávka

Skladiště mlýnů v Tržku ve 30. letech. Skladiště bylo od koleje vzdáleno pro dostupnost povozů a vozidel k vagónům i ke skladu.

Zastávka Tržek (něm. Tirschek) se nachází v 19,7 km trati, která severně objíždí stejnojmennou ves vzdálenou od zastávky pouze několik desítek metrů. Otevřena byla dne 23. října 1882. Německý překlad se za období provozu dráhy používal pouze v letech protektorátu. Na zastávce není možná koupě jízdenek a cestující si je musí zakoupit u zaměstance drah ve vlaku.
Trať v Tržku je obklopena rybníky Šoťka a Borovec. Mezi těmito rybníky prochází vedlejší silnice do Tržku, odbočující ze silnice I. třídy E35, která zde vede skoro souběžně s tratí.
Při příjezdu k Tržku od Chocně je po pravé straně první z rybníků a těsně před nechráněným přejezdem se zmíněnou vedlejší silnicí stojí po levé straně budova s cedulemi zastávky Tržek a ukazateli směrů. Budova se však v současnosti k drážním účelům nepoužívá. Za přejezdem po levé straně začíná panelové nástupiště s plechovou zastávkou a lavičkou. Na pravo od trati leží druhý z rybníků. Vedle nástupiště se nachází bývalé skladiště mlýnu v Tržku. Dříve měla zastávka kolejové rozvětvení v podobě dvou dopravních kolejí. Kolej blíže ke skladům sloužila právě k nakládce. Tuto kolej také osvětlovaly nádražní lampy, které zde stojí dodnes.

Pohled na zastávku v Tržek ve 30. letech, na první koleji stojí několik nákladních vagónů v době, kdy mlýn dosahoval největšího rozvoje.

Na skladišti mlýnu jsou dodnes čitelné nápisy. Mlýn je dnes upraven na výrobu krmných směsí. Pohledem přes rybník ho nelze přehlédnout jako nejvyšší budovu s nedávno opravenou fasádou.

Současnost

Tržek je vzdálen od Litomyšle něco přes dva kilometry a je tak předposlední vsí před Litomyšlí, nepočítáme-li Nedošín jako součást města (zast. Litomyšl - Nedošín), což je trend poslední doby. Tržek se nachází v nadmořské výšce 306 m.n.m, má rozlohu 1,71 km² a žije zde 167 obyvatel.

Historie

Mlýn Faulhammer v Tržku.

Ves Tržek se připomíná již roku 1141. Opatové tu vystavěli dvůr, k němuž byla za biskupství přistavěna tvrz. Při ní postavil biskup Albrecht ze Šternberka roku 1376 klášter Panny Marie a uvedl sem 13 kartusiánů. Zde přebývala Anna Benešovská, matka biskupa litomyšlského Jana Železného. Tento klášter byl roku 1421 spálen od Sirotků. Dosud se zachovalo pojmenování jedné části vsi "V Kartouzích". U Tržku na Dlouhých lukách bylo v dávných dobách slavné tržiště, k němuž přicházela přímá odbočka od Trstěnické stezky po Hrutovských polích od Sedlíštěk, Morašic, Tří kocourů a Makova. Hrutovská pole sahala k řece Loučné a končila zde zmíněnou tržnicí. Ta byla spojena na jedné straně se Zemskou branou a celnicí u Hrušové a na straně druhé s Litomyšlí cestou hradskou, vedoucí kolem Štítu nad Nedošínem.
[Karel Josef, Kolébkou Loučné, 1929.]

Tiskopis mlýnů Faulhammer v Tržku u Litomyšle.

V Tržku se nacházely dva umělecké válcové mlýny, z nichž jeden byl akciový. Ve středověku se již zmiňuje velký biskupský mlýn. Nový akciový byl postaven roku 1871. Roku 1893 koupil tento mlýn Josef Faulhammer a následně převzal Karel Faulhammer.

Historické snímky

pohled na Tržek přes železniční trať s dominantním mlýnem partie z Tržku s Faulhammerovým mlýnem nalevo detail mlýna s přilehlou vilkou

Zastávka a okolí

22.9.2005 žel.zast. Tržek příjezd od Chocně 22.9.2005 žel.zast. Tržek   22.9.2005 žel.zast. Tržek pohled od Litomyšle 22.9.2005 žel.zast. Tržek   3.5.2008 tudy vedla druhá kolej 4.4.2009 sklady mlýnů v Tržku léto 2003 žel.zast. Tržek